popis: Dneska jsem odjížděl z Týna z práce a drobně pršelo. Přijíždím k naší vesnici, když se na poli sjíždějí tři kombajny a díky dešti ukončují sklizeň hrachu. Toho jsme měli pod vsí přes dvacet hekatarů. Za celou dobu jsme zd...Dneska jsem odjížděl z Týna z práce a drobně pršelo. Přijíždím k naší vesnici, když se na poli sjíždějí tři kombajny a díky dešti ukončují sklizeň hrachu. Toho jsme měli pod vsí přes dvacet hekatarů. Za celou dobu jsme zde nepotkali černou. Dlouho byl hrách moc vysoký tak propletený, že ani srnčího se zde nezdržovalo mnoho. Dneska mé kroky zamíří na stařičký posed na dubu pod Dolejškou. V pondělí večer bylo odtud slyšet bekání srnčího. Černá by mohla na posečené pole po dešti vyrazit dřív, nebo se kalištit v nedalekém močále v lese. Holky hromadně souhlasí s mým odchodem na čekanou. Jitka jen s podmínkou, že jde zítra na čekanou ona a že jí pošlu někam, kde zaručeně chodí prasata. Cukají mi koutky. Jitka má v tu chvíli dotčený výraz tím, že my muži máme pochybnosti o rovnocennosti mužů a žen v myslivosti. Já jí říkám, že není problém, ať si jde sednout do průseku k Dolejšce, jen že mám obavu z toho, že kam zajde ona na čekanou, dlouho pak nic nechodí. S úsměvem mi odpoví, že je to třeba zkoušet. Tak hubana a šup převlíkat. Auto odstavuji na kraji vsi a čeká mne cesta po hraně louky a hrachu asi 300 metrů. První odskakuje z louky zajíc, pak za malým remízem stojí na hrachovišti mladý šesterák a o kus dál srna se starším vysokým šesterákem. Jako by snad ani nebyla říje. Žádné potyčky, jen klidné popásání na hrachovišti. Po uvelebení na posedu vytahují z lesa dvě samotná srnčata a následně srna. K té během chvilky z lesa vytahuje další, menší, srnče a z jejího vemínka pije. K srnce přiskakuje i mladší šesterák a společně chroupají vypadaný hrách. V lese zapraskají větvě a na hraně lesa stojí jiný silný srnec. Dlouho ho čtu a zjišťuji, že přední výsada na levé lodyze poměrně silného šesteráka tvoří vidli nasazenou kousek na růží. Zajímavé parohy. Na horizontu zjišťuji další kus srnčího a proti nebi vidím, že jde o mladý, v paroží slabý kus. Ten postupuje směrem k lesa a silnější šesterák si ho jde ověřit. Z jeho chování je zřejmé, že z velikosti parůžků nemusí mít strach. Tak ho ignoruje a mizí za horizontem. Ze slabého srnce se klube špičáček odhadem do 5 cm výšky. Rozhoduji se pro jeho lov. Jenže srneček se pase na horizontu. Je to sice už proti lesa, ale i taková rána může být velkým riskem. Srnec ale celkem svižně postupuje. Jak se tak chystám ke střelbě, odskakuje srna se srncem, kteří zapásli za velkou dubovou větev, tak že jsem je pořádně neviděl. Jejich pohyb zastavuje srnečka pěkně na široku. Když odmačkávám ránu je mi jasné, že vstřel nebude tak kam jsem chtěl. Ránu jsem zvednul. Srnec po ráně zůstává v ohni a okazuje. Teď je čas si zapálit. Po cigaretě ulamuji z dubu dva úlomky a jdu k srnci a jeden z nich mu zakládám do svíráku. Rána je umístěna opravdu až pod páteří. Srnce si fotím a posílám foto Jíťě. Odpověď je krátká. „To si děláš pr…l??!! Lovu zdar.“ A já si uvědomuji, že nemám v autě ani nosič, ani nůž. Vyrazil jsem s tím, že nejspíš lovit nebudu a domů je to pro tyhle cajky kousek. Po červené práci srnce odvážím a věším. Doma už všechno spí, tak si dám dva kalíšky na úspěšný lov a sprchu a má se mi zase o čem snít. zobraziť celý popis