popis: V neděli jsme s rodinkou vyrazili do kostela na Modrou Hůrku na adventní koncert. Během toho, a podle zpěvaček na základě jejich objednávky, napadlo asi pět čísel sněhu. Po sobotních střevních potížích, které zastihly kromě Kače...V neděli jsme s rodinkou vyrazili do kostela na Modrou Hůrku na adventní koncert. Během toho, a podle zpěvaček na základě jejich objednávky, napadlo asi pět čísel sněhu. Po sobotních střevních potížích, které zastihly kromě Kačenky všechny doma, se mi večer nikam moc nechtělo. Jenda kolem půl deváté píše, že ulovil lončačku. Lovu zdar! No vida a mě ke gauči nepřijde nic. Včera sníh roztál jen v Týně, ale u nás „na horách“ je ještě pěkně bílo. Nedávno jsem zjistil, když nám na dvoře cinká takový ten pohodu navozující kovový kolotoč, tak v honitbě je hodně větrno. Včera trubičky drnčely na kolotoči jako pominuté, ale což můžu sedět doma? Jitka zjišťuje moji nervozitu a na její otázku „Jdeš na ně?“ Odpovídám, „Jo, jdu, ale spíš na lišky“. Hubana holčičkám na dobrou noc a už se dekuju. Vyrazím na nahnutou kazatelnu do polí. Má okénka, takže před větrem mě ochrání, křižují se tady dlouholeté spády lišek a na pole by mohli vytáhnout čuníci. Před 14 dny jsem na druhém konci pole ulovil sele a minulý týden ve čtvrtek jiný rudl šouláním zradil. Na polích to nežije, jen jeden zajíc hledající něco na zub mi tady proběhnul. Kolem půl desáté zjišťuji na poli za zády lišku. Dlouhá temná „čárka“ čárující po bílé plání rozbuší srdce snad každého lovce. Lišku sice pozoruji už přes puškohled, ale je to daleko. Liška mi mizí z dohledu a pole opět zůstává prázdné. Ve čtvrt na jedenáct to balím s tím, že zkontroluji druhý konec pole, jestli už tam rudl černé nehoduje na zbytcích kukuřice. Než dojdu k autu, zjišťuju na strouze tmavý flek. To je srnčí, jdu dál. Nedá mi to, tak po pár metrech beru znovu dalekohled a ze srnčího se vyklubala teď už prchající liška. Jsem já to dobrej!!!! Objíždím pole, parkuju auto a pak pomalu šoulám po silnici. Tady po pár metrech zjišťuju lišku, která čáruje od naší vesnice. To je ale dálka. Nicméně z povinnosti zaklekám a lišku vedu v puškohledu. Nemám tuhle střeleckou polohu rád, ale nedá se svítit. Párkrát na lišce ustaluju bod, ale ona ne a ne nezastavit. Nejednou se mi zdá být liška větší a větší. To už cvaká napínák a já opatrně odjišťuji. Liška náhle vyskakuje a v letu se ještě otočí. Co to je za piruletu? Osudová. Liška se mi natáčí bokem a od lesa se odráží zvlášť pleskavá rána. Liška ani neodkazuje, jen zamává oháňkou. Dobrýýý Jendo. A to jsem si myslel, že jsem ránu utrhnul dozadu. Zapaluji čvaňho a pak přistupuji k lišákovi. Jaké je mé překvapení, když na nástřelu najdu v podstatě dva úlovky. Můj úlovek a úlovek uloveného. Proto ta piruleta. Rána sedí na lopatce, lišák lehký, ale zdá se mi silná hlava. Vyrazit na sníh, který asi nevydrží dlouho, se vyplatilo. To doma zpečeťuji štamprlíkem na lovu zdar a na mého dědu, který by před pár dny oslavil 92 narozeniny. zobraziť celý popis