Můj jezevčík Dasty  mně doprovází na každé vycházce do revíru

to že vydrží na posedu i tři hodiny je běžné,minule sedíme na posedu přišel nám srnec roček pes nahlížel z okna tak jsem ho položil na podlahu,a věnoval jsem se už vzdálenosti k odlovení,po ráně Dasty zůstává klidný jen na žebři když slézáme  dolú bývá už nedočkavý na výsledek a tak ho beru do náruče  ,že pújdeme na nástřel, ,stojím nad uloveným ročkem dostává poslední hryz.a vtom jsem si uvědomil,že tu nemám nikoho kdo by mě popřál  a stikl přátelskou ruku,a tak jsem Dastyho posadil vedle úlovku  zdvihl jsem mu přední běh a s tlapkou v mojí dlani mu povídám ,Dasto dobří jsme ulovili jsme ,ano je v tom znát trocha nostalgie, ale je to přítel,věrný kamarád,, malý ale velký pracant,a tak si povídám ,že po čase bude i on na tu tlapku v mojí dlani ´při ůlovku s radostí čekat