Jednou jsme vyrazili s kamarádem do lesa. Bylo právě po dešti a tak jsme šli na houby. Cestou jsme si povídali o myslivosti a při celkem příjemném povídání, jsme dorazili na pěkný palouček.Brouzdali jsme se vysokou mokrou trávou, já jsem navrhl, abychom šli raději lesem, kde je
chůze lepší.V momentě, když jsem se sehnul pod větve krásného smrku, spatřil jsem paroh silného jelena čtrnácteráka.Okamžitě jsem ho zvedl a podal kamarádovi a hledal druhý do páru. Ale takové štěstí jsem neměl a paroh do páru jsem nenašel.
Houbařský výsledek sice nebyl moc dobrý, ale nález parohu mě moc potěšil.
Druhý den jsme se nemohli s kamarádem dočkat, kdy budeme moc do lesa vyrazil a hledat druhý paroh.Bohužel ani druhý den jsme štěstí neměli a paroh jsme nenašli.
Již nyní se těším, zda v příštím roce budu mít větší štěstí a v oněch místech najdu jiný shoz, tohoto nádherného zvířete.
Mám také mnoho zážitků z letošní říje, ale o tom napíšu někdy příště.
Ze Šumavy z pod Boubína zdraví Pavel.