Z večera, kolem sedmé hodiny, jsme s bratrancem zasedli na kazatelnu, s úmyslem počíhat si na divočáky. Kazatelna je umístěna v poli, asi 100 metrů od lesa a nachází se při ní zvěří často navštěvované krmeliště, které se nyní v zimě jeví jako veliká černá kaňka na bílém koberci. Čas při čekání nám rychle ubíhal. Bylo relativně teplo a lovecké příběhy plynuly jeden za druhým, takže jsme se ani na chvíli nenudili, i když v okolí kazatelny byl zatím naprostý klid.
Ručička hodinek ukazovala přesně osm hodin a deset minut, když jsem z mojí strany uslyšel zvuk podobný šustění dešťových kapek. Pomalu jsem se vyklonil z okénka a uviděl, jak se k nám po zasněženém poli blíží rudl asi 10ti kusů černé zvěře. První šla slabá bachyňka, za ní selata a na konci celého vláčku si to špacírovali lončáci. Rychle jsem uvědomil bratránka a sám si připravil kulobrok k výstřelu. Mezi tím prasátka došla na hromadu a začala spokojeně pomlaskávat. „Budeme střílet na TŘI, DVA JEDNA jo?“, navrhl bratranec. „ Dobrá, povídám… tři, dva, jedna, bum!“, tiše jsem zopakoval a hledal si vhodně postaveného divočáka. V tom mi hlavou proběhla historka, kterou mi říkal jeden známý, o tom jak s kamarádem vystřelili v podobné situaci na stejné prase, protože se oběma zdálo nejlépe postavené. „Já budu střílet na to úplně vlevo!“, povídám bratránkovi. Nato mi bratranec potichu odvětil „dobře, tak já no to úplně vpravo!“. Pak následovala chvíle, kdy jsme oba čekali na vhodné postavení vyhlídnutých, nic netušících prasátek. Červený bod jsem ustálil na komoře buchtujícího lončáka, a začali jsme počítat. „Tři, dva, jedna, BUM!!, BÁÁC!!!.....“ Téměř zároveň třeskly dva výstřely a já vidím jak se moje prase hroutí a zůstává v ohni! Ostatní prasátka zmizela a nastal opět klid. „Moje leží…“, hlásím. „Moje taky…“, hlásí bratranec. Poté chvíli zíráme, jako telata na nová vrata, jak na hromadě odkazuje jedno jediné prase…. „Do p…., vždyť my střelili stejný prase!“, procedil mezi zuby jako první bratranec.
No co už. Vzájemně jsme si popřáli lovu zdar a zasmáli se tomu, co lovecká horečka dokáže udělat i s takovou samozřejmostí jako je pravá a levá strana. Děkuji Dianě za krásný zážitek a těm ostatním prasátkům z toho rudlu přeji hodně zdaru. Lovu Zdar!

P.S.: Pro doplnění jen uvedu, že strany si popletl bratranec, ale na druhou stranu to byla s největší pravděpodobností kule z jeho zbraně, jež poslala ubohého lončáka do věčných lovišť. Ten měl v sobě totiž pouze jeden vstřel a jeden výstřel!