popis: Ve čtvrtek jsem šel s Čakem zkusit najít koroptve na pole po řepce pod bejkárnou. Na koroptve jsme přišli až ke konci hledání a ještě se špatným větrem, takže jsme běhali po poli celkem zbytečně. Vše špatné je pro něco dobré....Ve čtvrtek jsem šel s Čakem zkusit najít koroptve na pole po řepce pod bejkárnou. Na koroptve jsme přišli až ke konci hledání a ještě se špatným větrem, takže jsme běhali po poli celkem zbytečně. Vše špatné je pro něco dobré. Buchtování ve vydrolené řepce, nasvědčuje tomu, že zde černá vytahuje z kukuřice nad Žimuticemi. V měkké půdě zjišťuji stopy silnějšího kusu, nejspíš samotného kňourka, ale objevují se i stopy selat. Doma obstarám vše kolem domu, hodím něco do žaludku a po osmé hlásím rodince, že se jdu podívat ven. Díky uzavírce silnic mezi Dobšicemi a Dolními Kněžeklady musím jet až přes Žimutice. U bejkárny odstavím auto a nabíjím kulovnici. Letmý pohled na pole a vím, že bude problém. Od rybníka Mnichovec se valí nad zemí mlha. Měsíček svítí, je teplo, tak když dnes večer nezamažu hlaveň, zlobit se nebudu. Na řepce se popásá srnčí, které je i přes mlhu v termovizi pěkně vidět. Krajem kukuřice prochází nějaká zvěř. Opět srnčí. Přeskakuje stoku a jde na pašu. V těch samých místech jde další kus. To vypadá na divočáka. Po chvilce je venku z kukuřice celý rudl. Čtyři bachyně a selata ani nespočítám. Jenže! V termovizi vidím rudl pěkně. V nočním na flintě díky mlze ani ň. Zkusím popojít blíž. Jedné bachyni se něco nezdá, tak odskakuje do kukuřice. Projíždějící auto plaší i ostatní kusy. Černá láme v kukuřici a já pevně věřím, že mlha odejde a divočáci se vrátí na řepku. Jak tak kontroluji dění na poli zaregistruji lišku, jak čáruje ve vzdálenosti odhadem 70 metrů. Flintu usazuji do opěrky, jenže, zase v nočáku vidím velký kulový. Jak se tak mrním , tak jsem lišku nejspíš zradil. Netrvá to ani pět minut, když začne rudl vytahovat z kukuřice ve vzdálenosti dobrých 300 metrů ode mě. Vzešlá řepky sice šustí pod nohami a pole je plné tvrdých stvolů, ale zkusím za nimi šoulat. Mlha se stále válí po poli. Zkouším zamířit na některé ze selat a najednou jako by mlha zmizela. Palec automaticky posouvá pojistku do přední polohy a bod najíždí na plec krajního selete. Polem houkne rána a slyším úhoz kule do těla. Rudl za silného vrčení bachyně odbíhá do kukuřice. Jedna ze slabších bachyní napadá na přední běh. To není mou ranou, sele stálo bokem, ale budu sem muset ještě vyrazit a případně jí ukončit trápení. Zapaluji cigaretu a po chvilce přicházím na nástřel k seleti od váze přibližně 15 kg s ranou na předek plece. Vzhledem k velikosti táhnu sele až k silnici, kde vykonávám červenou práci. Domů už jedu přes Dolní Kněžeklady, protože tady silnici nefrézují. Projedu kolem Srnců a pak chalupy pana Jelínka. Vcelku tematická trasa. Doma tradičně nalévám panáka slivovice na úspěšný lov. Po jak dlouhé době? Je to necelý měsíc, co jsem ulovil posledního divočáka. zobraziť celý popis