popis: Ráno o páté vyrážíme s přítelem Václavem do Litovle na dančí říji. V šest deset parkujeme auto na manipulačním skladě a odcházíme za loveckým dobrodružstvím. Po deseti minutách přicházím do listnaté tyčoviny na kraji lesn�...Ráno o páté vyrážíme s přítelem Václavem do Litovle na dančí říji. V šest deset parkujeme auto na manipulačním skladě a odcházíme za loveckým dobrodružstvím. Po deseti minutách přicházím do listnaté tyčoviny na kraji lesní cesty, Je ještě tma a usedám do připravené záštity. Je klid a rochání daňků se nikde neozývá. Ve tři čtvrtě na sedm se mi zdá jako by se na zarostlé lesní cestě objevil nějaký tmavý bod, beru dalekohled a zjišťuji, že se jedná staršího daňka, Zkouším zamířit, ale na jistou ránu to není. Daněk zatahuje do porostu, kde se mi ztrácí. Pomalu se rozednívá registruji opět pohyb na cestě, jedná se však o danělu. Daňci se neozývají. O půl deváté se rozhoduji pro šoulačku. Mimo dvou tříletých daňků a dvou špičáků jsem nic neviděl. V deset hodin máme sraz u auta, Václav již stojí u závory a po příchodu mi vypráví, že mu přešel přes cestu silný daněk, ale v husté tyčovině se nezastavil a pokračoval v rychlé chůzi. Rozhodujeme se, že pojedeme na hotel, kde si dáme nějaké jídlo. Po příjezdu vidíme skupinu Rakouských hostů u čtyř ulovených daňků. Jdeme se podívat na výlož a gratulujeme úspěšným lovců. Jeden daněk je kapitální a má přes sto osmdesát bodů. Sedíme z průvodcem lovce zlatého daňka který jim přišel v neděli odpoledne dvacet minut po zasednutí na kazatelnu. Daňčí rochání neslyšeli. Op ůl druhé se loučíme a jdeme ještě zkusit lovecké štěstí. Zastavujeme auto na lesní cestě a rozcházíme se každý po jedné odbočce s domluvou že se po hodině sejdeme opět u auta. Pomalu šoulám, ale v listnaté tyčovině neregistruji žádný pohyb. Najednou se po mé pravé ruce objeví ve vysokých kopřivách daněk, který byl pravděpodobně zalehlý. Vzdálenost je asi sto dvacet metrů jistému výstřelu však brání hustý porost. Snažím se k daňkovi dostat blíž, ale ten se rozbíhá a směřuje k husté březo dubové mlazině. Předpokládal jsem že se zastaví na lesní cestě, tu však ale přeskočil a zmizel v mlazině. Sleduji mlazinu dalekohledem když jsem rozeznal siluetu stojícího daňka. Opírám kulovnici dubovou větev a snažím se najít daňka v puškohledu. Daněk stojí na ostro a sleduje mne pohledem. Po chvíli se mírně natočí a tím mi ukáže kousek komory. Mačkám napináček a střílim. Daněk se po zásahu hroutí v ohni. Několikrát pohnul běhy a pak zhasl. Volá Václav, sděluji, že jsem ulovil daňka a počkám na něj až příjde. Po příchodu jdeme k daňkovi. S pokorou stojíme nad uloveným lopatáčem a v duchu děkuji patronům za projevenou přízeň. Pak od Václava přebírám úlomek který si dávám za stuhu čepice. zobraziť celý popis