popis: Na naháňku byla pozvána děvčata ze spolku Diana. Nebyl naplněn počet, tak organizátorka akce oslovila Jíťu, jestli nechci jet já. Taková nabídka do dobře zazvěřené honitby se neodmítá. V první leči mne staví na asi 5 metrů šir...Na naháňku byla pozvána děvčata ze spolku Diana. Nebyl naplněn počet, tak organizátorka akce oslovila Jíťu, jestli nechci jet já. Taková nabídka do dobře zazvěřené honitby se neodmítá. V první leči mne staví na asi 5 metrů širokou linku mezi probírkami. Štont je tady nově, prý s mířením musím chvátat, ale celá linka je jen moje. Nejdřív přes linku přetahuje samotný kus. V puškohledu zjišťuji střapec, kus odhaduji nad 80 kg, tak bodem na pleci jen „suším“. Pak mne zprava překvapuje liška. Na takovém štontu člověku ledacos projde, aniž by o tom věděl. Kontrola linky je, jako by člověk koukal na tenis. Zprava doleva zleva doprava a pořád dokola. Lišku chytám do puškohledu na kraji linky a je mi jasné, že střílet nemá cenu. Pak to přede mnou zapraská a po chvilce na linku asi na 60 metrů vytahuje samotný kus. Střapec nevidím, tak očekávám selata. Ta také následně přesazují přes linku a já poprvé pálím. Je mi jasné, že to nebyla dobrá rána a možná jsem ani netrefil. Zprava mi na asi 100 metrů přetahuje bachna se šesti selaty. Je to daleko, tak flintu ani nezvedám. Následně v opačném směru, ale už o kus blíž táhne další rudl. Mířím na sele. Po ráně to v probírce láme a praská. To „jí“ musí jistě mít. Zvěř protahuje hlavně hustší částí probírky, která navazuje na velkou houštinu. Měním tedy pozici, což mám od závodčího dovoleno. Za zády v houští jsou slyšet psi i honci. V probírce probíhá sele, ale nedaří se mi zamířit. Následně se snaží na linku vytáhnout silnější kus, ale zrovna v místě mého prvního stanoviště. Z probírky vystrkuje jen ryj, jistí, a pak odskakuje. V houštině slyším typický zvuk štvaného prasete. Tady mi půjde blízko, tak měním zvětšení na 2x. Probíhá mezi stromky houštiny asi na 5 metrů, já střílím, a když přesazuje přes linku má typicky zvednutý přední běh. Kousek za linkou se láme a odkazuje. Prosím honce, aby se koukli po druhém praseti. To po chvilce nacházíme zhaslé kousek v houštině. Mám tedy jistě dvě. Na první nástřel se jdu podívat, ale barva nikde. Honci jdou dál dohnat leč a po chvíli je mi jasné, že kus psi našli a honci mu ukončili trápení. Volá mi závodčí, že je konec. Jdu tedy za honci a zjišťuji, že rána seděla na měku. Kus vyvrhuji, následně další dva. Závodčí i druhý lovec z maďarska mi gratulují. Jedeme na svačinu. Další můj štont je opět nově vymyšlený a postavený. Po snad čtvrt hodině přímo na ostro na mě běží kňour kolem 130 kg. Zastavuje ve vzdálenosti 15 metrů. Bod sedí tam kde má, to by byla ranka. Z míření a „sušení“ mne vytrhne praskání v probírce. Už vidím bachnu a za ní další kusy. Jakmile jedno z prvních selat přeskakuje přes linku, mačkám spoušť. Rychle přebíjím a ještě v probírce mezi stromy nacházím jedno sele a pálím. Prasat bylo dvanáct, patnáct, možná i víc. V místě nástřelu se zvedá sele, které po drobných problémech dostřeluji. Chvilku před ukončením mi v dálce přetahuje dalších asi osm kusů černé. Sele vyvrhuje závodčí, zatím co já kontroluji druhý nástřel, leč bezvýsledně. Jedeme k výřadu. Zde je uloženo 27 kusů černé a tři lišky. Pořadatelka akce a vrchní lovčí předávají úlomky a mne vyhlašují jako posledního se čtyřmi ulovenými kusy. Večer mi Silvie předává porcelánový talíř s nápisem Král lovu a dáváme si štamprle Jägermeistera. I pro ní to byl velký lov. Poprvé ulovila tři kusy černé na naháňce. Na fotce jsou vyfocena pouze dvě selata, na ostatní nebyl bohužel čas. zobraziť celý popis