popis: Doma letos nastalo několik změn. Jíťa od října nastoupila do práce, Kačí do školky a Terý do školy. Jitka jezdí domů večer, tak jsou rodičovské povinnosti na mě. Včera jsme s holkama přijeli z Týna, já šel zatopit a přihodit n...Doma letos nastalo několik změn. Jíťa od října nastoupila do práce, Kačí do školky a Terý do školy. Jitka jezdí domů večer, tak jsou rodičovské povinnosti na mě. Včera jsme s holkama přijeli z Týna, já šel zatopit a přihodit na krmeliště pod vesnici nějakou kukuřici. V pondělí už mrzlo, ale na poli je ryto a trsy trávy ve stařině rozbité. Takže tady musela být černá už v neděli. Poprašek sněhu slibuje hezký večer. Jitka nás večer, po příjezdu ze školení, „nakrmí“ a já se chystám na čekanou. Kačí chce jít se mnou, tak jí slibuju, že až bude větší, jistě se mnou půjde. Hubana na dobrou noc a prý mám něco sčelit. Zasedám v sedm a všude je klid. Kolem půl deváté v lese intenzivně beká srnec. Tak asi už jdou. Za zády mi přeběhnou dva zajíci, jinak je tady „mrtvo“ Horší viditelnost a žádná akce mi zavírá víka. Pak ale uslyším šustění v listí. Podle rychlosti korků a síly šustění to bude samotný kus černé. Ten přes půl hodiny chodí křížem krážem strouhou, ale na vnadiště ne a ne vystrčit ryj. Šustění slábne a já se loučím s vidinou úlovku. Na krmeliště po chvíli vystupuje srnčí. Nezdržuje se zde dlouho a stále jistí dolů do starého sadu. Náhle vyklízí jeviště a ve strouze od lesa to opět šustí. Až po delší době naznávám, že to není onen samotný kus. Moje poslechy trvají snad hodinu. Do toho občas spustí štěkavý koncert našich psů na dvoře. Dokonce mám pocit, že Lara tuší, kde jsem a dává najevo svou nespokojenost s tím, že jsem jí nevzal ssebou. Několikrát jsem během té doby pro jistotu zapnul bod na puškohledu. To vždy když šustění sílilo a já už „viděl“ prase na vnadišti. Konečně jsem se dočkal a na pole vystupuje divočák, za ním druhý o fous menší. Ve strouze je klid, takže dva samotné kusy. Je nutné rychle jednat, když už mi Diana nabídla svou ruku. Bod sedí na pleci a strouhou houkne rána. Její dozvuky doplňuje kvičení loveného kusu. Ten ještě chvilku pod mým dohledem v puškohledu odkazuje. Je 22:50, když vylézám z vaku a jdu na nástřel. Zde leží bachyňka odhadem 35-40 kg. Mému úlovku zakládám poslední hryz a zkoumám ránu. Vstřel před plecí a výstřel nižší komora za plecí. Kus tedy nestál zrovna na blat. Bachyňku táhnu polem k louce a zbytek cesty k domu jí vezu na kolečku. Ve stodole kus vyvrhuji, ošetřuji a věším. Dám si ještě čvaňho a v myšlenkách děkuji patronům, že mi opět natočili odvrácenou tvář. Od začátku lovecké sezony to je mé třetí prase. Doma ještě z povinnosti prcka na lovu zdar a na mého dědu a nic nebrání tomu zaplout k Jitušce pod peřinu. zobraziť celý popis