popis: S Jendou jsme domlouvali večerní taktiku na černou. Značná část luk je posečena a tak bude za měsíce, který jde pomalu do úplňku, pěkně vidět. Nepochybuji o tom, že přes naši snahu vyhnat před sečením srnčí z luk, nedošlo k p...S Jendou jsme domlouvali večerní taktiku na černou. Značná část luk je posečena a tak bude za měsíce, který jde pomalu do úplňku, pěkně vidět. Nepochybuji o tom, že přes naši snahu vyhnat před sečením srnčí z luk, nedošlo k posečení nějakého srnčátka. Na tom by si jistě rád pošmákl nejeden štětináč. Nejprve do tmy sedím u mého vnadiště ve Štipoklaském lesíku. Tu je podezřele mrtvo, tak se stmíváním vyklízím pozice a volím kazatelnu Ve Březí. Cestou zjišťuji na silnici v lese, která je v těch místech hranicí honiteb, jak si zde hrají dvě slušná liščata. Čerchmanti, co vy tady takhle v noci? Kazatelna stojí na konci stromy zarostlé meze, v rohu veliké louky, která je ze všech stran obklopena polem. Černá zde může přijít prakticky z všech stran. Dneska to ale tak nevypadá. Na louce bere pašu zajíc a tři kusy srnčího. Jinak je tady taky jak po vymření. S občasnou oblačností se mění světelné podmínky, tak stále tajně doufám, že vepřové přijdou. Přeci jen je lepší pár mraků, než jasná obloha. Jak projíždím dalekohledem louku, narazím očima na typickou siluetu táhnoucí lišky. Automaticky sahám pro kulobrok, měním zvětšení, zapínám bod a vystrkuji lauf z okna. Marně brousím bodem po louce, liška není k nalezení. Beru tedy triedr a snažím se zjistit, kam se liška přemístila. Vše končí tím, že odkládám zbraň a vypínám bod. Liška se prostě propadla do země. To se stává. Nejen z toho důvodu je liščí mazanost zmiňována v pohádkách, bájích. Ta „moje“ kmotřička si ale asi jen „odskočila“ do obilí a už zase vesele myškuje. Opět dávám zbraň do pozoru a tentokrát mé plány kazí poměrně husté mraky. Lišku vidím jen matně a o nějakém přesném umístění rána nemůže být řeč. Náhle se mi ve skle blýskne bílá náprsenka, což svědčí o tom, že jsme si z oči v oči. Když bod najede na náprsenku, v tom hladím spoušť. Po ráně samozřejmě nic nevidím, jen se mi zdá na nástřelu nějaký světlý pruh. Píšu Honzovi“Tak mám asi lišku“ ten mi přeje Lovu zdar, tak upřesňuji svou zprávu, že ASI mám lišku. Jaké je mé potěšení, když liška na nástřelu opravdu leží s tím, že vstřel je na prostředku náprsenky a výstřel pod oháňku spíš ke stehnu. Poškození prakticky žádné. Tak alou domů, kalíšek na Lovu zdar a nechat si zdát o velkých kňourech a statných lišácích. zobraziť celý popis