popis: Předchozí den večer jsem při návratu z fotolovů pozoroval dalekohledem srnce jak pokládá srnu. Srnce jsem už nemohl dobře přečíst, protože se stmívalo a bylo to na velkou vzdálenost. Následující den jsem opět vyrazil na fotolovy a...Předchozí den večer jsem při návratu z fotolovů pozoroval dalekohledem srnce jak pokládá srnu. Srnce jsem už nemohl dobře přečíst, protože se stmívalo a bylo to na velkou vzdálenost. Následující den jsem opět vyrazil na fotolovy a tajně doufal, že spatřím toho neznámého srnce. Když jsem se blížil k místu, ještě jsem z dálky pozoroval krajinu dalekohledem, zda něco nespatřím. Najednou vytáhla z palachu srna. Šla k nedalekému keři, na kterém právě dozrávaly tzv. "špendlíky" a pochutnávala si na sladkých plodech. Na strništi byla kola zbalíkované slámy. Jedno mi posloužilo jako úkryt a já pozoroval, co se bude dít. Netrvalo dlouho a z palachu po chvíli vytáhl také srnec. Jeho bílé parůžky svítily do dálky. Je to on, co předchozí večer pokládal srnu. Šel za ní a také si pochutnával na sladkých plodech. Jelikož byl ve stínu pod stromem nemohl jsem stále dobře přečíst jeho parůžky. Najednou, jako když do nich střelí, běželi pryč po strništi směrem za palachem. Já neváhal ani vteřinu a rychlým krokem šoulal za nimi. K horizontu pole to nebylo daleko. Nikde nikdo, pro jistotu jsem si dal na hlavu maskovací kuklu "hejkala". U horizontu pole jsem se zastavil přikrčil a díval se, kde je srnčí. Je daleko na strništi přímo naproti mě. Srnec neklidně pobíhal s větrníkem u země a srna se srnčetem také pobíhali sem a tam. Co teď? Vábit nechci, protože srnec je se srnou a to by nemuselo dopadnout dobře. Zradil bych ho. Najednou to vypadá, jako by se chtěli vrátit zpět. A je tomu tak!! Srna se srnčetem běží zpátky, ale mimo dosah fotoaparátu. Srnec se také pomalu přibližuje. Opatrně se ztahuji z horizontu a spěchám na hranu pšeničného a řepkového strniště. V jediném místě je pár stébel vysoké řepky a bodláků, které mi poslouží jako dočasný úkryt. Čekám přikrčený s fotoaparátem v pohotovosti, zda se srnec objeví. Za krátký okamžik spatřím přímo proti sobě parůžky na horizontu pole a pak i celého srnce v plné kráse. Cítím, jak se mi zrychlil tep. Srnec je jen pár metrů naproti mě a já se snažím mezi stébly srnce vyfotit. Na místní podmínky je to silný srnec, ale víc mě nezajímá. Snažím se zaostřit. Srnec mne už objevil, pozoruje mne!! Potom mě celého obloukem oběhl a běží do nedalekého lánu kukuřice. Já tam jsem stále přikrčený jako hromádka neštěstí a vztřebávám tohle velmi blízké setkání. Teprve pak si prohlížím snímky ve fotoaparátu. K mé velké radosti vyšly!! Teď si konečně v klidu mohu vychutnat, s kým jsem vlastně měl tu čest. Je to hodně dobrý silný perlený šesterák. Parůžky má vyleštěné doběla, jak bývá zvykem u polních srnců. Nikdy jsem ho zde neviděl. Zřejmě přivandrovalec z okolí. Vyfotit takového srnce během říje byl můj dlouholetý sen. A letos téměř na konci říje to vyšlo a patroni mi ho na poslední chvíli poslali. Lepší konec srnčí říje 2013 jsem si ani nemohl přát. Bude opět na co vzpomínat!! Fotolovům zdar!! :) zobraziť celý popis