popis: Ne kazdy mame stesti na to, abychom lovili vsechny druhy zvere, nebo alespon ty, ktere nas nejvice pritahuji... Pro mne osobne je lov cerne zver naprosto uchvatny - a ke vsemu mam prave to stesti, ze lovim v honitbe, kde cerna neni vzacnosti. Presto ...Ne kazdy mame stesti na to, abychom lovili vsechny druhy zvere, nebo alespon ty, ktere nas nejvice pritahuji... Pro mne osobne je lov cerne zver naprosto uchvatny - a ke vsemu mam prave to stesti, ze lovim v honitbe, kde cerna neni vzacnosti. Presto vsechno - a diky predevsim repce, kukuricim ci semennemu roku dubu a buku jsem v lonskem roce ulovil cernou zver naposled v kvetnu lonskeho roku (foto ID 120241). Pravidelne jsem chodil o vikendech do reviru, snazil se prelstit tuto rytirskou zver, ale porad nic... Cerna se mi vyhybala a utikaly tydny, kdy jsem cernou ani nevidel. Presel podzim, kdy jsem pravidelne lovival nekolik kusu cerne, v lonsek roce ale... Ani chlup, respektive ani osina... Ale to vse se melo minulou sobotu zmenit. Poprve za tuto zimu napadl snih - pokud se to o 3-5 cm mokreho snehu da rici. Rychle jsem toho vyuzil a s nasim juniorem jsme jeste za tmy postavili snehulaka - 2x vetsiho, nez je on sam:-) Nasledne se ale rychle prevlikam, loucim se s manzelkou, usedam do auta a vyrazim do reviru. Mirim k louce, kde jsem cernou videl minulou noc - jenze az za hranicemi, jak rikam "v krakonosovu". Cestou k lesu zastavuji uprosted pole, kde byla kukirice. Neverim svym ocim, dalekohled mi malem pada, srdce najednou doslova slysim, jak mi tluce v krku! " Predloni jsem "oslavil" 100. kus ulovene cerne zvere a ted jsem nervozni, jako by to mel byt muj 1. kus," probiha mi hlavou, kdyz vidim rudl cca 10 kusu na vzdalenem poli u lesa. Rychle beru kulovnici a trojnozku a soulam rozmocenou polni cestou k rudlu cerne. Po rad desitkach metru, kdy premitam, jak se co nejopatrneji dostanu k rudlu temer uprostred pole, se ohlidnu na levou stranu - a tam vidim rudl dalsi, rozhodne lepe "nasoulatelny". Menim rychle sve plany, vracim se zpet k autu a rychle soulam (no, spise bezim) druhou cestou nahoru k lesu. "Kolem lesa mohu nasoulat az k rudlu!" rikam si... Hned me ale napada, ze budu soulat kolem vysoke kazatelny, takze tam teprve uvidim, zda nepujde strilet z ni. Lehce se dostavam ke kazatelne. Dokonce stacim o probihane akci rychle informovat me kamarady po mailu a pres SMS:-) Potichu usedam na kazatelnu, divam se, kde je rudl - lehce se k nemu mohu dostat stinem lesa - ale kdyz se podivam do puskohledu, nezda se mi tech cca 180 m prilis daleko, a to predevsim kdyz si dam velke zvetseni 12x. Rychle opoustim myslenku nasoulani. Natahuji kulovnici. Vybiram si slabsi kus stojici mimo rudl. Napinam napinacek. Sedim dobre zapren, takze zpetny raz kulovnice se mnou ani s kulovnici ani nepohne. Automaticky rychle prebijim. V puskohledu vsak vidim, jak po rane cely rudl prebiha pres cele pole - cca 500 m - a zatahuje naproti mne do lesa. Tolik sprostych slov jsem uz dlouho nerekl... Prochazim po stopni draze celeho rudlu, do tvare mi dest zene atudene kapky silneho deste, ale snih mi jasne ukazuje, ze jsem sele zcela chybil a nezranil. Alespon to... Smutne premyslim, co dal. Usedam na jinou kazatelnu, pobliz mista, kde byl prvni rudl. Otepleni a dest je duvodem, ze snih mizi temer pred ocima. Je po pulnoci a ja se rozhoduji, ze budu trochu soulat a podivam se i na moje vnadiste. Pomalu soulam nocnim lesem, dest ustava, obcas prosvitne Mesic. Na prvnim vnadisti neni ani chlup, dle stop tady bylo prede mnou jen nekolik kusu danci zvere. Pres pole se dostavam zpet k autu a prejidim na druhou stranu lesa. Vystupuji z nej v momente, kdy se opet obloha zatahuje a zacina mrholit. Pomalu se dostavam k vnadisti - JSOU TAM! Neverim svym ocim! A vypada to dokonce, ze to jsou ty, po kterych jsem strilel! Je jen dilem okamziku, kdy rychle vylezu na kazatelnu a zaviram za sebou dvere. Kazatelna je v huste mlazine, kde se velmi neprijemne toci vitr, takze musim byt rychly. Pomalu se pripravuju, velmi opatrne oteviram okenici i okno. Davam flintu do ramene... Ale co to?!?! Nic nevidim!!! Aha, krytka na puskohledu, kterou kdyz sundavam, vzdycky neprijemne cvakne. I tentokrate, ale cunici jsou tolik zabrani do buchtovani, ze to slabe kliknuti ani neslysi. Jeste mi probiha hlavou, ze posledni kus jsem pred 8 mesici ulovil prave zde... Ostatni se odehraje behem par vterin. A ja jiz jen pozoruju, jak rudl s lamanim mizi v mlazine. Na nastrelu odkazuje nevelke sele. "Tak jsem se konecne dockal!" honi se mi hlavou. Trvalo to tenotkrate dele, nez jsem byl zvykly... Ale i o tom je ta nase myslivost - nic nejde naplanovat. Priroda je vsemocna a je jen na nas, jake usili a jakou trpelivost vynalozime, abych dokazali nasim patronum, ze si i ten lovecky uspech zaslouzime... Lovu zdar vsem lovcum cerne zver, rytiru nasich lesu... zobraziť celý popis