popis: Manželka vzala děti a odjela na týden ke švagrové... přichází vrchol jelení říje a do toho je potřeba intenzivně začít lovit srnčí holou a tak mi dala prostor. Z práce se uvolnit nedá, ale co už. I tak můžu lovit večer a ráno ...Manželka vzala děti a odjela na týden ke švagrové... přichází vrchol jelení říje a do toho je potřeba intenzivně začít lovit srnčí holou a tak mi dala prostor. Z práce se uvolnit nedá, ale co už. I tak můžu lovit večer a ráno a vzhledem ke státnímu svátku stihnu i jelení říji u kamaráda pod Pradědem... Po druhé vycházce můj optimismus s ulovením alespoň 4 kusů srnčí holé upadá a začínám přemýšlet, že povinnosti nahradí zážitky z jelení říje... Vyrážím na ranní čekanou, ještě za tmy se rychle ubírám k sedačce ve stěně lesa a rosa šplhá po kalhotech až ke kolenům. Usedám a za malou chvíli se začíná rozednívat. Přejíždím kopcovitý terén přede mnou a hledám srnčí holou. Vidím asi 12 kusů, ale na obeznání je ještě brzo. Ráno se probouzí s čím dál větší intenzitou a já mám prostor na důkladné posouzení všech kusů. Přemýšlím nad srnou se slabším srnčetem, ale jsou daleko a nejsem si úplně jistý. Ještě počkám. V tom se kousek od srny se srnčetem zvedá další, starší kus. Je to něco málo přes 200m a já rozpoznávám srnce - nic pro mě, říkám si a jen ze zvědavosti sleduji co má na hlavě. Á safra tenhle už shazuje! Ale ne, tam je něco divně. Okamžitě beru do rukou spektiv. Srdce a ve vteřině i ruce se mi začnou třást. Srnec se vydává mým směrem a já sahám bez váhání po kulovnici. Je daleko, ale pozice je dobrá, čekám na těch pár metrů, aspoň 150 prosím v duchu a cítím srdce v krku. Odhaduji vzdálenost na 150m a už jen čekám na lepší pozici srnce. Ty nekonečné vteřiny... teď padá rána a já nevěřím svým očím. Srnec stojí a otáčí hlavou zprava do leva a zpátky, pomalu se rozchází, zastavuje a znovu se ohlíží. To není na moje nervy, přebíjím a srnec se dává zase do pohybu a zase stojí a ohlíží se. Při cílení si všímám, jak mu po obou bocích komory stoupá pára. Už vím co se děje, ale vidím to prvně. Čekám a srnec pomalu klesá k zemi a zhasne bez odkazování. Je mi smutno z toho loučení, pár vteřin držím smutek, až se z nenadání dostaví neskutečný pocit radosti. Jdu k srnci a vychutnávám tu krásu probouzejícího se dne! Diano, Huberte, díky! Holá se zase nepovedla... :-) Pro statistiky - zpětně změřená vzdálenost 143m, ráže .243Win, SST Hornady, zásah výškový i stranový střed komory (ca. 5cm za plec) výstřel taktéž. Od nástřelu ca. 50m, váha vyvrženého kusu 18kg, odhad věku 4 roky. zobraziť celý popis