Zdar, plánujem výrobu umelých nôr, mám k dispozícii PVC rúry, ktoré sa zvýšili pri kopaní kanalizácie, jediným a pre mňa zásadným problémom je, že majú priemer 40cm .. preto som rozmýšľal nad tým že by som rúru prerezal na polovicu, myslíte si že by sa do takejto oblúkovej nory líška aj nasťahovala ? kotol by bol zrejme z dreva, ak by som nezohnal betónovú skruž ◄ reagovať

dať hlas príspevku | počet hlasov: 0

Par postrehu k danemu tematu.Lov škodné v umělých norách je velice efektivní a účinný způsob tlumení nejen lišek,ale i kun,jezevců a psíků.Kotle budujeme v nezámrzné hloubce.Chodby do kotle budujeme vždy 2 a nejen 1 jak popisuje Vlado.Do jednovsukové nory vám liška vleze,ale nezůstane v ní, protože se v ní necítí bezpečně.Vyústění chodeb do kotle neděláme proti sobě,jelikož zde vzniká průvan.Je dobré posypat dno kotle i chodeb slabou vrstvou plev a zrní,které naláká hlodavce a ty zase škodnou.Nory budujeme na slunných místech nejlépe s vyústěním na jih.Lišky rády za mrazivých zimních dní se před norou sluní.Nemyslete si,že po vybudování nory jdete za týden norovat.Liška je tvor nedůvěřivý a chvíli ji trvá než si na novou noru zvykne,ale jakmile ji začne navštěvovat máte o zábavu postaráno.Další výhodu vidím v bezpečnosti vašich čtyřnohých kamarádů.Kdo někdy vykopával v přírodní noře psa v chvatu s jezevcem ví asi o čem mluvím.Jinak hodně zdaru při budování nor a v zimě mnoho úlovků.Lumír ◄ reagovať

dať hlas príspevku | počet hlasov: 0

Chalani, nič nebudem písať. Pracovné povinnosti som zdarne zažehnal, tu máte celý článok Jiřího Kratochvíla :
Zpět

Jak na lišky a lišáky - Lov lišek v umělých norách
Myslivost 7/2007,, str. 14
Jiří KRATOCHVÍL

Napsal jsem již několik článů o norování v umělých norách, ale jelikož o tento způsob lovu je stále velký zájem, podělím se s vámi o naše mnohaleté zkušenosti. Předem přeji všem mnoho krásných loveckých zážitků a úbytek lišek v honitbě.




Provozuji myslivost asi 30 km od Karlových Varů směrem na Prahu v honitbě s nadmořskou výškou kolem 650 m n.m. Nemáme zde žádné velké lány ani nedostatek mezí, žádná chemizace se u nás neprovádí už mnoho let a přesto zde došlo během posledních dvaceti let k úplné likvidaci drobné zvěře. Svůj velký podíl na tom mají stále se zvyšující stavy jezevců, kun, lišek a dalších predátorů. Je ostudou nás všech myslivců, že se lovu predátorů nevěnujeme tak, jak by si to příroda a drobná zvěř zasloužila.
Existují různé způsoby lovu lišek. Já jsem vyzkoušel všechny od vřeštidel, lovu na újedi, chytání do želez v dobách, kdy to nebylo zákonem zakázáno, vyzkoušel jsem i různá jiná lapací zařízení. Vše to vyžadovalo mnoho času a trpělivosti, ale výsledek byl slabý, asi 10 lišek a 20 kun za rok.
Nám se ale nejvíce osvědčil lov lišek v umělých norách, kde se jich dá střelit i deset za jedno dopoledne. Tomuto nevěřili ani mí dobří známí myslivci, dokud jsme se synem nezačali lov lišek natáčet videokamerou, což děláme dodnes a lovy jsme jim ukázali, nebo jsme je na norování vzali. Několik myslivců projevilo zájem o tyto videokazety a tak byly rozeslány po celé republice a i na Slovensko. Po několika letech jsem všem, co si kazety prohlédli, napsal dopis, jak se jim podle mého návodu daří lovit. Většin z nich mi obratem odpověděla a všichni se shodli na tom, že tento lov je nenahraditelný. Z jednoho dopisu vám kousek ocituji.
Pan V.R. z Žihlínku píše: Celkem máme 9 umělých nor. Všechny jsou postaveny z betonových trubek o průměru 20 a 30 cm s kotlem ze skruží 50 až 80 cm. Způsob je proveden podle vašich dispozic na videokazetě. První noru jsme postavili v dubnu 2000 a poslední v roce 2002. Za tuto dobu se nám podařilo ulovit celkem 46 lišek a 6 kun. Je zajímavé, že i když každá nora má u vsuku 20 cm, tak se do nich dostali i jezevci. Takže, jestli si můžu dovolit nějaký závěr, nory se osvědčily a jsme s nimi absolutně spokojeni. Nakonec bych si dovolil poznámku. Naše sdružení v minulosti mělo dvě umělé nory, ovšem jednoramenné a jelikož jsem měl v tu dobu fenu jezevčíka hrubosrstého já, tak si dovedete představit, jak takové norování probíhalo. A to už vůbec nemluvím o norování v přírodních norách. Fena roztrhaná a nora rozkopaná. U přírodních nor akce na celý den, kolikrát bez výsledku. Na základě těchto mých zkušeností jsem chtěl zbudovat dvouramenné nory už dříve, ale neuspěl jsem, když argumenty byly typu do dvouramenných nor bude táhnout, v takových norách liška nikdy nebude. Až na základě vašeho článku v Myslivosti jsem dokázal přesvědčit některé členy sdružení, že když dvouramenné nory fungují ve vaší honitbě, tak přece musí fungovat i u nás. Pak už následovalo výše popsané. Konec dopisu.
V citovaném dopise stojí za povšimnutí především to, jak u přírodních nor nebo špatně postavených nor dochází ke zranění norníků. To je v umělých norách prakticky vyloučeno, vždy je možné noru kdekoliv otevřít během několika minut, pokud jste si ji vylepšením neudělali příliš hlubokou.
Naše honitba má rozlohu necelých 1600 ha, při plném stavu drobné zvěře by tu tedy měly být 4 lišky (1 na 500 ha). Lovíme ale dlouhodobě kolem 50 lišek ročně. Z toho dvě třetiny norováním v umělých norách a melioračních kanálech. Z pěti sousedních honiteb loví lišky s naším přispěním jen jedno. Ostatní loví lišky jen při náhodném setkání a nám tvrdí, že lišky nemají. V posledních třech letech stavy lišek snížila prašivina a i alveokokóza, která zde byla prokázána. Největší škody v současné době lišky působí na srnčatech a v kurnících, což vám potvrdí každý, kdy byl někdy norovat liščata. Stavy srnčí zvěře po dvou posledních zimách s vysokým a dlouho ležícím sněhem v naší oblasti silně poklesly, a proto každá ztráta srnčat je citelná.
Po 55 letech praxe v myslivosti tvrdím, a mohu i videozáběry dokázat, že lov lišek v umělých norách je nejúčinnější. Nejsou to žádné teorie, ale asi ze 100 amatérsky pořízených záběrů, které máme natočené, jsme vybrali část v celkové délce 55 min. a natočili na DVD. Nejdůležitější při těchto zajímavých lovech je to, že se norník dostává s liškou do kontaktu málokdy a to většinou jen, když se jedná o starého zkušeného lišáka, který nechce z nory ven nebo lišku, která má liščata. Do styku s liškou se dostane norník většinou až venku, když je liška už zastřelená. Nedochází tedy k žádnému týrání zvířat.

Nyní přímo ke stavbě nor
Je známo, že liška v případě nouze vleze kamkoliv, třeba i do kanálu pod silnicí. Aby umělé nory byly pravidelně liškami navštěvovány a obsazovány, je třeba dodržet několik hlavních zásad, které dále uvedu. Rozhodně nestačí mít jednu umělou noru, ale alespoň 3 nory na 500 ha. My máme v honitbě 15 nor. Lišky mají svoje teritoria, jako většina zvěře. Po ulovaní lišky v noře může trvat i několik týdnů, než ji obsadí jiná liška, naše zkušenosti jsou takové, že volnou noru obsadí další liška nejpozději do 14 dnů. Jsou nory, kde jsme třeba dva roky nic neulovili a potom tam jsou i 4 lišky najednou. Proto je nejvhodnější chodit na lišky na obnově, kde vidime, jak je nora oběhaná a často navštěvovaná. Výbornými norami jsou také meliorační kanály.
Stavba umělých nor v našem MS nestála sdružení ani korunu. Využíváme členitosti terénu, různých strží, starých bouraček, bývalých kamenolomů, nefunkčních kanálů a ke stavbě používáme kameny, které jsou na místě a kameninové roury, které jsme různě posháněli. V žádném případě nepoužíváme dřevo nebo plechy. Dřevo časem shnije a kov v norách až na výjiímky lišky zrazuje.

Nyní uvedu hlavní zásady pro stavbu umělých nor, tak jak se mi za 55 let praxe osvědčily. Noru nejraději budujeme ve tvaru písmene U, M nebo I, ale záleží na terénu. Vsuky ke kotli musí být 3 až 5 m dlouhé. Neměly by vést přímo rovně do kotle, ale měly by mít jak já říkám šikany (zakřivení). Asi 1 m před kotlem noru rozšířím, aby se pes mohl otočit a zúžím těsně před kotlem, aby ho prolézání zdrželo a aby se nedostal do kotle mezi lišky příliš rychle. Jedná se o to, aby lišky stačily před psem včas vyběhnout, aby se nedostali lišky a pes do kontaktu. Nechceme, aby se pes s liškami pral, ale aby je pouze vyhnal. K norování používáme jezevčíky a nory jim stavíme na míru asi 25 cm v průměru a vsuky se snažíme zmenšit tak, aby do nor nelezli jezevci. Ale mladý jezevec se protáhne i dvaceticentimetrovou rourou. Kotel stačí rozměrů 40 x 60 cm, mohou být i dva za sebou, musí být vždy pod úrovní terénu alespoň 50 cm hluboko. Kotel překrýváme kamennou nebo betonovou deskou, která se nesmí propadnout. Směrem k východu se hloubka mění až na 30 cm.

Hlavní zásady pro stavbu a používání umělých nor
1. Noru zásadně budujeme v místech s minimálním pohybem lidí v průběhu celého roku. Provoz motorových vozidel nebo vlaků liškám nevadí.
2. V honitbě zlikvidujte všechny přírodní nory. Ve skalách je musíme ucpat velkými kameny a nory v zemi je nejvhodnější ucpat zaraženými kůly co nejhlouběji a ještě předtím je dobré do nory zasunout nějakou čpějící chemikálii. A důležité je také takto zaslepené nory chodit často kontrolovat, zda je lišky neprohrabávají.
3. V norách se i při dlouhotrvajících deštích nebo v zimě nesmí držet voda nebo led. Nora musí mít spád a proto je nejlepší ji stavět v mírném svahu.
4. V umělých norách lovíme většinou od 20. listopadu (záleží na počasí - čím horší počasí, tím lepší norování) do konce února.
5. U nor nezanecháváme žádné rušivé předměty ani vystřelené nábojnice, po každém lovu nábojnice pečlivě sebereme a okolí nory po sobě před odchodem zkontrolujeme.
6. Praktickou zásadou je ta, že při každém norování máme při ruce krumpáč a lopatu.
7. V říjnu všechny nory zkontrolujeme a pokud je třeba, tak uvolníme zanesené vsuky, popřípadě okolí nory vyčistíme a posekáme ta místa, která nám později umožní dobrý výstřel.
8. Netrpělivost se nevyplácí, není třeba nedočkavě k noře chodit a okukovat, jestli ji již začaly lišky využívat.
9. Při příchodu k noře a při samotném norování se chovejte tiše, nemluvte nahlas, nedupejte, nedělejte rychlé pohyby, domlouvejte se raději posunky.
10. Pro každé norování zajistěte dostatek střelců, minimálně dva, nejlépe ale tři a ti by se měli předem domluvit, kdo bude střílet na první lišku a kdo na další lišky. Předem si promyslete směry předpokládaného vyběhnutí lišek a směry předpokládaného výstřelu.

V zimě obsazují lišky nory hlavně při špatném počasí, především při silném mrazu, větru, sněžení a dešti. Není pravdou, jak nám tvrdí učebnice, že lišky jsou ve dne v norách. Myslím, že je to individuální a záleží na několika faktorech. Třeba zda má liška dostatek potravy, zda byla vyrušena a přechází na jiné místo. Jednou jsme za krásného slunečného lednového počasí nastříleli za dopoledne šest lišek, a to jsme si mysleli, že v norách vůbec nebudou. Jindy za velmi nepříznivého počasí jsme třeba nestřelili žádnou, i když to se stává jen velmi výjimečně.

K vlastnímu lovu u nory
Liška nesmí vědět o lovcích nad norou. Zásadně se stavíme za vsuky a hlídáme vítr. Liška, pokud není pes těsně za ní, vystrčí z nory hlavu a větří, pokud ji střelíte a ona zůstane částí těla v noře, je zapotřebí ji vytáhnout, aby mohly ven i další lišky, pokud jich je tam více, nebo aby ji pes nezatáhl dovnitř. Stává se, že liška vyběhne ven a vrátí se proti psovi. Potom norování netrvá dvě minuty, ale třeba i 15 min.. Někdy pomůže pustit do nory dalšího norníka, ale tam už většinou dochází ke kontaktu psa s liškou. Důležité je být pohotový a nedovolit lišce vrátit se zpět do nory.
Pokud vím, že je v noře jezevec, nikdy tam psa nepouštím. Doba lovu jezevců, kteří jsou neuvěřitelně přemnožení, by měla být nejméně do konce roku. Jezevci při tání sněhu bývají ze svých nor vyplaveni a mnohdy nejde zjistit, že v lednu nebo únoru obsadili jinak liščí noru.
Co považuji u lovu v umělých norách za důležité je to, že nedochází ke zranění psů. Občasné kousnutí do mordy psa nepovažuji za zranění. Dokladem jsou mí bývalí jezevčíci. Dyk má na svém kontě 159 lišek. Dožil se 17 roků a nikdy nemusel být ošetřen veterináři. Belina pomohla ulovit 126 lišek, vycvičila mi následovníky a dožila se 16 let. Jen jednou jí jezevec skalpoval část slecha.

Závěrem bych vám doporučil, pokud je vás více, kteří chodíte norovat a nechodíte společně, tak se domluvte kdo bude chodit na které nory. Je to zdánlivě samozřejmé, ale v praxi důležité opaření

Vše co jsem popsal je uvedeno a zachyceno na DVD a můžete se dále více dozvědět na odkaz, kde si také můžete DVD objednat

Krásné lovecké zážitky a lovu zdar.

Ako hovoril môj kamarát z Brna : "Uč se synu moudrým býti", "serfujme" na stránky odkaz. Veľa zdaru Štefan. ◄ reagovať

dať hlas príspevku | počet hlasov: 0

Už som si myslel že som sam čo tomu nerozumie ◄ reagovať

dať hlas príspevku | počet hlasov: 0

No tak to počujem prvy krat to sa ako vytvori v reviri umela nora ,a potom sa tam nalaka liška , či ako to je vlastne ◄ reagovať

dať hlas príspevku | počet hlasov: 0